Turnaj v Denerimu

Denerim, hlavní město Fereldenu, byl živým centrem v každé době. V posledních několika dnech tu ale bylo o dost živěji. Při příležitosti narození svého dalšího syna uspořádal Arl Denerimu obrovský turnaj, který přitáhl rytíře i dobrodruhy z celého Fereldenu. Vlastně nejen z něj. Účastnit se mohl kdokoliv, kdo se odvážil a kdo si mohl dovolit drobný vstupní poplatek - 10 zlatých mincí. Přijela skupina drakobijců z Nevarry, skupina žoldáků Černého kamene, mistr šermu z Orlais, šampion Starkhavenu, kapitán templářů z Kinlochovi tvrze, bann Franderel ze Západních vrchů a skupina trpasličích gladiátorů z Orzammaru, nemluvě o mnoha rytířích napříč Fereldenem. Vítěz si údajně mohl přijít na celkem slušné peníze, nemluvě o slávě...

Zmatku ve městě hojně využívala zlodějská gilda, všude se tlačilo mnoho lidí (i nelidí) a málokdo si dával pozor na své měšce. Mezi zasvěcenými se proslýchalo, že se plánuje i pár... větších cílů, ale nikdo netušil přesně o co se jedná.

V elfí odluce to vřelo, protože několik opilých válečníků vtrhlo na elfí svatbu, bylo z toho několik mrtvých na obou stranách. Arl celou situaci zahrál do kouta, aby nenarušil průběh svých her...

Stráže měli práce nad hlavu... zvláště proto, že v tom zmatku se ztratilo několik významných osob a nikdo je nedokázal najít, město pročesávali templáři, protože se v něm mělo skrývat několik krvavých mágů.

Jedním slovem Chaos...

Drake Karen


Procházela jsem se městem a snažila se působit tak nenápadně, jak jen se to mohlo dařit Vashothovi v lidském městě. Jít se byla chyba. pomyslela jsem si, když jsem rychle uhla dalšímu člověku na koni. Celé město bylo na nohou kvůli turnaji. Chvilku jsem si říkala, že ti lidé si za svá zranění budou moci sami, ale přeci jen mi to nakonec nedalo a tak jsem se dostala k místu, kde se zapisovali bojovníci, šermíři a snad i hrdlořezové celé země a došla k jednomu z mužů, kteří přijímali účastníky turnaje. 
Mohu se přihlásit jako i jako ranhojič šampiónů? Nemám žádný zájem zápasit, ale nechci tady sedět, zatímco bych mohla pomoci případným zraněným. promluvila jsem k muži opatrně. Věděla jsem, že reakce na Vashotha a ještě k tomu na ženu nejsou vždy přátelské či vstřícné, ale doufala jsem v inteligenci toho člověka.

Barneak Chainarm

Zrovna seděl v jedné krčmě a chlastal. Jeden zdejší opilec ho vyzval na souboj. Ten kdo prohraje, platí. Jeho lidský protivník po chvilce skončil. Spadl na zem a nehýbal se. Barneak si utřel vousy od pěny. "Tož  tomu ty říkáš pořádně se opít? Do koňské prdele....vždyť já ani nejsu řádně opitej! " Zvolal nespokojeně, vzal si svou sekeru a odcházel takzvaným opileckým krokem ven. Jinak řečeno, narval to úplně do všeho a rovně zrovna nešel. Jak vyšel z hospody, tak si hlasitě krkl, že se za ním mohlo dost lidí otočit. "Taaak turnaj." Pověděl si tak a vyšel. "Ojojoj, chlastací turnaj....do koňské prdele...to bude bomba." Zamručel si spokojeně. Cestou zase sem tam vrážel do lidí. "Ej bacha, tu trpaslík....do koňské prdele...ani chodit to neumí." Zanadával si a tak tedy šel svým opileckým krokem dál.
Nakonec přišel k těm, co se platilo na vstup. Otevřel pusu, že něco poví, ale místo toho si zase krkl. "Táák, jak jsem před pár vteřinama řekl....turnaj!" Zvolal a plácl osobu vedle sebe po zadku....byla to trošku vyšší než člověk. "A tuhle krasotinku taky berte!" Pověděl, zasmál se a škytl si.

Sandra

Dnes bol mimoriadny deň pre jej neporiadnu skupinku, ktorá sa rozhodla vmiesiť sa nenápadne medzi všetkých zhromaždených, ktorí sa chceli zúčastniť turnaja alebo boli len zvedaví. Ona sama nemala nejakú veľkú chuť sa do turnaja zapájať, pretože mala prácu a to okrádať nič netušiacich návštevníkov denerimského turnaja. Bola tam ako pár z jej skupiny, aby pokryli väčšiu plochu a dokopy získali, čo najviac peňazí alebo cenností. Už sa jej nejaké peniaze z ľahčích cielov podarilo dostať a tak pokračovala ďalej. Dnes máme šťastný deň. Cez ten dav a hluk si nikto nedáva pozor a tak by sme si dnes mohli pekne namastiť vrecká. hovorila si v duchu, keď prešla znovu okolo ďalšieho nepozorného človeka, ktorý mal povesený mešec vzadu na opasku. Sama si však dávala pozor, aby zase niekto neokradol ju, keďže predsa v Denerime nie sú jediná skupinka, ktorá by tejto situácie chcela využiť.

Tharonn

Vkročil na námestie Denerimu, ktoré bolo prakticky plné. "Eh... Wha...?" nechápavo sa pozrel. Denerim bol preľudnený aj vo svoje najpomalšie dni, ale toto musel byť nový rekord. Ihneď si prehmatal svoje skromné mešce so zlatom a striebrom... mal ich schované pod róbou ako vždy. Musela sa odohrávať nejaká udalosť, a takéto udalosti sú priam rajónom pre zlodejov.
Vykročil trocha mimo tých najväčších davov a začal sa prechádzať po námestí. Uvidel stánok s občerstvením ktorý bol na tieto chaotické pomery aspoň relatívne prázdny, a tak k nemu vykročil. Bol celkom vyhladnutý, keďźe mal za sebou relatívne dlhú cestu. Po kratšom čakaní bol konečne na rade.
"Jeden cesnakový chleba... A bola by ste tak láskavá a povedala mi čo sa tu odohráva za udalosť?" povedal s takou slušnosťou, až bol sám zo seba prekvapený.

-> Drake Karen a Barneak Chainarm

Karen byla mnoho věcí, ale nenápadná nebyla jedna z nich. Jen ti nejvyšší válečníci měli šanci jí pohlédnout do očí, prací unavení obyvatelé Denerimu byli minimálně o hlavu nižší. Přesto měli tolik rozumu, aby se jí klidili z cesty.
Muž, kterého oslovila už tak slušný nebyl. "Při Andrastině poprsí! Co to sakra je?!" vykřikl hrůzou. Zřejmě nikdy neviděl nikoho z tvé rasy. Jeho inteligenci jsi zřejmě velice přecenila... než se zmohl na další slovo, tak mu do tváře krkl trpaslík. Na chlápka to bylo zřejmě trošku moc, protože tam jen tak stál a cukalo mu oko...

-> Sandra
Někteří lidé byli opravdu neopatrní, především ti, kteří přibyli do Denerimu teprve nedávno. Místní byli opatrnější. Dnešní úlovek zatím nebyl slavný. Podařilo se ti sice okrást nějakého dobrodruha ze svobodných marek, ten ale nejspíš většinu svých peněz utratil za vstupné do turnaje, takže to bylo jen pár mincí... podařilo se ti ale vyhlédnout si cíl, který vypadal nadějně. Byl to chlápak s nosem nahoru, podle oblečení z Orlais... ale počínal si dost neopatrně...

-> Tharonn
Bylo tu opravdu živo, ale to neznamenalo, že si lidé nenašli dost času aby se na tebe nedívali skrz prsty. Mágové, navíc bez doprovodu templáře, byli vzácně přijímáni s radostí. Postarší paní, u které sis objednal chléb, však vypadala celkem mile. S úsměvem ti podala chléb, vzala si 2 bronzové mince.
"Z toho co jsem slyšela se našemu Arlovi narodil syn. Na počest jeho narození uspořádal turnaj, sjelo se nám tu lidí z celého světa... ale pro obchody je to dobré." usmála se. Měla chudák jen pár zubů...

Tharonn

Ustráchaných pohľadov si nejak nevšímal, bol na ne viac menej zvyknutý a kým ho nikto nezačal slovne alebo fyzicky napádať, tak mu to bolo viacmenej jedno. Ako kombinácia elfa a mága si na toto jednoducho musel zvyknúť.
"Hoh... Aha, aha..." prikyvoval a podal pani bronzové mince zo svojho vrecka. Svoje hlavné peňažné obnosy mal vždy pod róbou, ale vo vreckách nosil pár mincí aby nemusel vyťahovať mešce pri každej volovine. Mimoriadne to uľahčovalo ochranu proti zlodejom.
"Takže oslavujú zrod nového života... tým že sa zabíjajú. Ľudia su zvláštni." pokrútil hlavou. "Díky." dodal a odišiel aby ďalej nazdržoval lukratívny predaj cesnakových chlebov. Do chleba sa rovno aj zahryzol, aby zahnal svoj hlad.
"Haah... To znamená že všetky hostince budú plné. A pravdepodobne predražené." pomyslel si. "Vybral som si na toto dosť špatný deň."
Pozrel sa smerom, ktorým bolo najviac ľudí, a teda aj turnaj. "Vždy by som sa mohol ísť pozreť na ten ich slávny turnaj... ale keď sa na to pozriem racionálne, boli by to asi vyhodené prachy. Ale mohla by to byť sranda a človek len tak niečo také nezažije." rozmýšľal.
Nakoniec sa rozhodol že ešte uvidí, ale prednejšie bolo skúsiť zohnať nejaký hostinec na prespatie, čím skôr tým lepšie. Večer to bude už prakticky nemožné. A tak sa vydal smerom od turnaja; niekde na okraji mesta by mohol byť ešte nejaký hostinec s voľnou izbou.

Drake Karen


Jen jsem stihla začít: No... víte, já jsem Qunar- a v tom mě něco pláclo po zadku. Nadskočila jsem a vylekaně uskočila stranou. Co... co to mělo být? A kdo vlastně jste? zeptala jsem se opatrně, ale zároveň trochu naštvaně. Takové chování bylo... přinejmenším neobvyklé. Pak jsem se ale uklidnila. Na rozdíl od strážného nevypadal, že by mu vadila, nebo že by z ní měl strach. Pak se otočila zpět ke strážnému a prohlásila: Prostě jsem ranhojič.

Sandra

Zamyslene sa rozhliadla, nevidela zatiaľ nikoho z jej skupiny, tak pokračovala ďalej. Dnes bude dlhý deň. povzdychla si a ďalej sa tlačila medzi ostatných ľudí. Cítila sa tam trochu klaustrofobicky, ale na to sa snažila nemyslieť. Dávala si zbytočnú námahu okrádať tých chudobných neopatrných hlupákov, tak sa rozhliadala po nejakej väčšej rybe, ktorá vyzerá honosnejšie, takže by mohla mať viac peňazí. Uvidela jednoho muža, taký typický chlap z Orlais. Striaslo ju, ale musela sa odhodlať. Nevyzeral, že by si dával pozor, čo z neho robil jednoduchý terč. Ale rozhliadla sa, či sa okolo neho nemotá nejaký strážca alebo doprovod, aby ju náhodou niekto nevymákol. Keď si bola istá, že nikto v okolí nie je, tak si ho prezrela, či mal typicky mešec na opasku alebo nejaké iné cennosti ľahko získateľné.

Barneak Chainarm

Zachechtal se, jak uskočila. "Tomu ale sakra říkám úskok...do koňské prdele." Zvolal a zase se zachechtal. Pak si pohladil vousy. "No co by to bylo? Plácnutí přece...safra to vás tam u vás nic neučili? U všech kravích vemen." Pověděl, ale zase se zasmál. Táhlo z něj celkem dost pivo. Pohlédl na toho vojáka...nevypadal zrovna nejlépe. "Ejhle...myslím, že tady pan voják bude potřebovat ranjhoče... nevypadá zrovna lépe." Zamručel tak znalecky a lehce ho šťouchnul do pupku. "Halooo, pane voják...jeden ranhojič a jeden válečník se sekerou....VELKOU sekerou." Zdůraznil tak. "Snad se chápem....tak vemte ty vaše tentonoc a napiště nás...dostávám tu z toho davu sakra žízeň." Zvolal a spokojeně si odkrkl.

-> Tharonn
Chléb byl poměrně dobrý, neošizený a hlavně čerstvý. Něco, co se nevidělo každý den. Čím více ses vzdaloval od centra, tím méně lidí se motalo po ulicích města... většina hostinců, které jsi navštívil mělo plno, navíc často obvykle připojili poznámku ve stylu "a i kdyby nebylo, tak takovým jako ty bych pokoj nepronajal...". Jediné další hostince byly v části města, které nebyly úplně bezpečné...

-> Karen + trpoš
Chlápek se přeci jen zmátořil a ošklivě se podíval na Karen. "Takové jako ty tu nechceme! Kvůli takovým nás Stvořitel opustil!" odbyl Karen ošklivými slovy. Podíval se na Barneaka s větším pochopením. "Jistě, bojovníci jako vy jsou v turnaji samozřejmě vítáni... stačí jen zaplatit drobný poplatek 10 zlatých... aby se nám sem nehlásil každý sedlák, který se namane..." vysvětlil.

-> Sandra
Všimla sis nějakých stráží, které vypadali, že chrání toho chlápka, ale v davu se jim ztratil a pro tebe nepředstavovali žádnou hrozbu. Orlesiánec si prohlížel všechno kolem, jako kdyby tomu snad ani nemohl uvěřit, takže bylo až legračně snadné ho okrást. Na to, jak velký měšec se mu houpal u pasu byl až naivně neopatrný. Měl nějaké šperky a krátký zdobený meč, nicméně nic z toho se nedalo nenápadně... vypůjčit

Alloy

Město plné lidí. Vskutku zajímavé, přemýšlela mladá elfka. Měla k těmto hrám odpor, neměly absolutně žádnou cenu. Dokonce jí napadlo, jak zajímavé by balo se hezky ztratit a nově narozeného potomka přede všemi popravit. Ta myšlenka jí pobavila. Nicméně ji velmi rychla zapudila, protože přeci jenom sem utekla a dokud to nebude nutné, neměla v plánu si dělat zbytečné nepřátele, kterých by se musela zbavit. Nebrala ohled na lidi kolem ní, čistě bez jakéhokoli ohlednutí postupovala svým tichým krokem přímo ke centru her. Už dlouho nikoho nezabila, chybělo jí to, třeba se v centru her někdo najde.. Nepřišlo jí na mysl, že by se jí někdo mohl pokusit zastavit. S lidmi kolem sebe neměla témeř žádné interakce, takže by její postum měl jít hladce. Cestou se stavila pro nějaké pití, respektive pro pivu a možná trochu tvrdšího alkoholu. Neplatila, jen si počkala na správnou příležitost a přímo před nosem si vzala to, na co měla chuť. Bylo jí jedno komu, kdo to byl, jakou měl moc. Byl to hlupák pokud se nechal tak snadno okrást. Potom co dopila ledabyle zahodila prázdné sklenice. Neměla úctu.. Ani k lidem, ani věcem. A tak dále postupovala mladá dívka směrem ke hrám..

Sandra

Dávala si pozor, aby nebola príliš nápadná pri tom svojom obzeraní sa. Všimla si pár ľudí, čo by mohli byť osobní strážcovia jej vyhliadnutej obete. Našťastie neboli priamo pri ňom a bolo tam dosť ľudí okolo, že by si ani nevšimli, že sa niekto potuluje okolo ich šéfa. Prezrela si teda toho chlapíka. Mešec by bol najjednoduchší a vôbec nevyzerá, žeby v ňom bolo málo peňazí. Šperky a zdobený meč tiež nevyzerali na zahodenie, ale nemohla až tak riskovať, mohla celú túto akciu pokaziť. A ten mešec by mohol aj pre dnešnú zlodejinu stačiť. Ukradnúť ten mešec bola pre ňu malina. Stačilo klasicky prejsť okolo chlapíka, pri poslednom kroku sa mierne pozastaviť zatiaľ čo rukou vymanila mešec z opasku bez potiahnutia zaň a potom pokračovať ďalej akoby sa nič nedialo pritom si mešec schovať. A tak to aj spravila. Už len dúfala, že to pre dnešok bude stačiť a bola zvedavá, čo sa v mešci ukrýva.

Drake Karen


Chvíli jsem se na něj nechápavě dívala a pak jsem jen sklopila hlavu. Jak myslíte... pronesla jsem suše a šla k jinému strážnému s vírou toho, že to třeba vyjde u jiného. Rozhlížela jsem se po nějakém milém a vstřícně vypadajícím "verbíři", který by se nezhrozil hned jak uvidí někoho z mé rasy. Cestovala jsem příliš daleko. Tady na můj lid nebude zvyklý asi nikdo. pomyslela jsem si jen a doufala, že si někoho přecijen všimnu. 
Trpaslík byl ale zajímavý. Byl sice opilý, ale... ten se mě nebál. Ani nebyl zhnusen... nic. Zajímalo by mě, co je zač. přemýšlela jsem, ale nechala jsem ho být. Kdybych se měla bavit s každým, kdo mě nějak zaujme, tak se v tomto přecpaném městě nezastavím.

Tharonn

"Mhm." odpovedal hostinskému a potlačil v sebe chuť mu spáliť ten jeho priblblý ksicht. "Prečo si väčšina obmedzených sedliakov myslí že je dobrý nápad nasierať mágov, to nikdy nepochopím." pomyslel si a vyšiel z hostinca.
"Takže, toto bol asi posledný... Ostáva mi už len ísť do "tej" časti. Haah... ísť sám do nebezpečnej časti Denerimu, keď sa koná veľká udalosť takže všetky zlodejské živly pracuju na plné obrátky... znie ako super nápad." pomyslel si.
Povzdychol si a po chvíli váhania zamieril naspäť na námestie. Nie, nebol zas taký samovrah. Bol si vedomý svojich slabín a vedel že keď je proti nemu presila a nemá nikoho kto by mu nepriateľov držal od tela, tak je viac menej koniec. Hlavne preto, že použivanie krvavej mágie v preplnenom Denerime uprosted dňa nie je dobrý nápad.
"Musím prehodnotiť svoje možnosti. Chcel som to aj tak spraviť v noci a tento ich turnaj komplikuje veci. Bolo by dobre keby som si zohnal nejakého strážcu... Ktovie, ak nájdem niekoho ochotného, tak sa možno vyrieši aj nocľah. A keby došlo k najhoršiemu, nebola by to prvá noc kedy som nespal." pomyslel si a pretrel si svoje večné kruhy pod očami. "Plus, bolo by fajn pozrieť sa na ten turnaj, keď už tu je. ... Achjo, dneska prídem o veľa peňazí, huh?"
Tento nový plán sa mu páčil viac a tak po dojdení na námestie zamieril do nejakého hostinca, kde k nemu hostinský nemal nepríjemnu poznámku. "Dobrý, znovu. Čo máte na jedenie?" spýtal sa keď podišiel k baru. Popri tom sa po bare rozhliadol, či neuvidí nejaké typy ľudí, čo by mohli ponúknuť svoje bojové schopnosti za trocha peňazí.

-> Tharonn
Vrátil ses do hostince, kde tě hostinský odbyl jen tím, že nemá pokoj a neřekl ani slovo o tom, že jsi mág, nebo elf. Jakmile jsi opět vešel a oznámil, že máš hlad, tak se na tebe i podíval.
"Mohu nabídnout dušené hovězí, kyselý sýr, dřevařskou polévku a naší specialitu - pečeného úhoře na česneku..." vyjmenoval svojí nabídku. Na to, jaký tu byl nával to byl ještě docela slušný výběr. V hostinci sedělo několik štamgastů, kteří tu jen popíjeli. Mezi jinými jsi ale viděl také tři bezkasté trpaslíky, jak popíjejí nejlevnější břečku co se dala sehnat, dvojici rytířů z Rudoskalí, kteří se o něčem dohadovali s mužem v templářské zbroji.

-> Sandra
Rychlým pohybem jsi "přemístila" měšec. Orlesiánec pokračoval dál, jako kdyby nic. Měšec byl těžší než vypadal... určitě to byl dobrý úlovek. Otázka už byla jen jak moc dobrý. Nenápadně ses přesunula o kus dál. Nezdálo se, že by si tě někdo všiml, nebo při nejmenším, že by to někoho zajímalo... teď už jen najít si klidné místo a prozkoumat úlovek...

-> Alloy
Elfové měli zakázáno nosit zbroj a zbraně v Denerimu. Nicméně zajímavé bylo, že pokud jste dost veřejně nosili oboje, tak nebyl nikdo, kdo by se s vámi hádal. Přeci jen proč se zaplétat do hádky s elfem, které se mohl bránit, když někdě poblíž byl další, který se bál zvednout pohled ze země... nikdo se tě nepokusil ani zpomalit a tak jsi brzy došla až k místu, kde se konaly hry...

-> Karen
Strážný se raději rychle pomodlil ke Stvořiteli, jako kdyby jen mluvit s tebou by byl smrtelný hřích. Kolem bylo mnoho lidí, pár elfů i trpaslíků. Jediná zajímavá věc, kterou jsi viděla, byl vysoký muž s kladivem na zádech, který se hádal s dalším strážným.

Drake Karen


Opatrně jsem došla blíž, abych slyšela hádku mezi vysokým mužem a strážným. Docela mě to zajímalo a také jsem si chtěla lépe prohlédnout muže. Slyšela jsem, že někteří Qunari a Vashothové nemají rohy a tak jsem chtěla zjistit, jestli je to opravdu velký muž, nebo jestli se náhodou nejednalo o někoho mého druhu.
Přitom jsem se dále rozhlížela po něčem neobvyklém. Věděla jsem, že se tu sejde dost lidí a trpaslíků. A kde je velké množství alespoň jednoho z toho, tam se obvykle stávají zvláštní až nadpřirozené věci.

Alloy

V klidu procházela dál. Nikdo se k ní ani nepřiblížil a proč by taky měli, byly to trosky. Elfka se zastavila před vchodem. "Pff, trpaslík a ženská s dívným ksichtem!" zamumlala sarkasticky. Zamumlala natolik nahlas, aby jí ta divná ženský a opilý trpaslík slyšeli. Pak se rozhlodla znovu pokračovat přímo do centra her. Stát u strážných, hulákat a ještě prosit o to stát se účastmíkem? "Oba by byli v mžiku mrtví." přemýšlela Alloy. Vzhledem k tomu, že už takhle jí nikdo nebránil, prošla kolem stráží u vchodu a stejně jako předtím v naprosté tichosti pokračovala dál.

Sandra

Neočakávala žiadne komplikácie, ale musela byť vždy opatrná. Preto sa nezastavovala v dave a presúvala sa ďalej. Poťažkala si mešec a trošku sa usmiala, možno toto bude jej najväčší úlovok, ktorý kto za dnešok získa. Presunula sa nenápadne do uličky, kam sa ani nikto neodvážil chodiť kvôli takým ako ona. Existovali také postrané uličky, ktorým sa niekedy ľudia vyhýbali oblúkom. Pri takomto rozruchu by si ani nikto nevšimol, keby náhodou niekto zmizol - keby ho niekto proste chytil a zatiahol do uličky. Preto si vybrala tú, čo práveže najčastejšie používali oni, našťastie bola neďaleko. Uistila, že ju nikto nesleduje alebo ju nepozoruje. Potom z časti obrátila svoju pozornosť na mešec. Uvoľnila šnôrku okolo mešca, roztvorila ho a nazrela dnu.

Barneak Chainarm

Zvedl obočí na toho muže a co řekl o té...asi dívce? Sám nevěděl. (Víc reagovat ani nemůžu, jelikož jste mě přeskočili.) "Chlapče...ty vole, ranhojiče neseženeš jen tak někde...a ty tady hned jednoho prostě odmítneš....do koňské prdele." Zamručel. "Až budeš někde ležet, budeš rád i za nějaký ten osranný lupán od nějakýho brouka, jen aby ti to bodlo k lepšímu." Zamručel a začal tam u sebe něco hledat. "Jo ty peníze...safra...jo tady." Zvolal a vytáhl měšec, co měl za brněním. "Deset? Pfůůů.....víš kolik je za to piv?" Pověděl a přepočítával to tam. Pak vytáhl mince a schoval zase měšec kamsi. "Tak tady ty mlaďochu." Pověděl a podal mu ruku s mincema. "Já su nějaký Barneak Chainarm a hlásím se do služby....eee...tedy do turnaje. " Zvolal...zřejmě byl vážně opílí.

Tharonn

"Hooh... Dajte mi tú špecialitu. A k tomu víno. Preferujem červené." povedal. Na hostinskeho ani nepozeral, rozhliadal sa po miestnosti.
"Hmh... popravde tí castless trpaslíci vyzerajú ako keby ma mohli okradnúť sami. Ale tak eh, ak nevyjdu tí rytieri, tak ich skúsim..." pomyslel si. Nemal síce v láske templárov, ale tak nebol dôvod prečo by sa ich mal báť, nerobil predsa nič ilegálne... aspoň teraz nie...
Vyrazil teda najprv k Redcliffe rytierom a templárovi. Tušil že by nebolo najlepšie keby skákal mužom do reči, tak si sadol k vedľajšiemu stolu, aby počul ich konverzáciu a pritom na nich nevinne pozeral. Takže ich počúval ich a vôbec to netajil. A pritom čakal na jedlo.

-> Karen
Ten muž byl opravdu jen člověk, ale vyšší než většina. Zrovna zvyšoval hlas. "...mě nezajímá, že na mě budou dva... můj partner se nechal opít a nemůže nastoupit... vy mě odmítáte přeřadit do boje jeden na jednoho a já si nedokážu vyčarovat nového partnera ze vzduchu... nemám peníze abych se přihlásil znovu." nezdálo se ale že by mu to bylo platné, strážný jen zamítavě kroutil hlavou. A nějaká elfka tě urazila...

-> Barneak
Chlápek si vzal peníze, zapsal si jméno a podal ti zpět nějaký papír. "Tady máte potvrzení... a uhm... měli jsme tu nějakého chlápka z Nevarry co fakt chtěl bojovat proti trpaslíkovi... osobně bych si vsadil spíš na vás... tak co byste řekl že bych vás hodil proti němu?" zeptal se. Také si slyšel nějakou elfku říct "trpaslík" s pohráním v hlase...

-> Alloy
První strážný byl pravda natolik překvapen, že tě nechal projít... jen kousek za ním ale stála skupina 3 rytířů, kteří se k tobě otočili... měli sice helmy... ale nevypadali, že se tváří zrovna nadšeně...

-> Sandra
Uklidila ses stranou aby sis mohla prohlédnout úlovek. Hned jak jsi otevřela měšec viděla jsi, že to byl jackpot. Byla tam slušná zásoba zlatých mincí, nejméně 20. Kromě toho tam byl také nějaký žlutý drahokam, cenu jsi odhadnout nedokázala... ale něco hodí určitě. A také prsten... byl to pečetní prsten. Pečetní prsten comteho de Cuevas, tvého bratrance...

-> Tharonn
Hospodský zahulákal něco do kuchyně. "Víno přinesem hned, jídlo bude za chvíli." řekl ještě. Posadil ses a slyšel jsi část rozhovoru, který spolu zrovna vedli. "... že se nám podaří zajistit si dost peněz v turnaji. Nemusíme ani vyhrát, stačí, když budeme mezi nejlepšími... hodí to dost peněz, abysme se mohli přidat k výpravě. Je to sice nebezpečný, ale peníze se sami nevydělají... a tohle vypadá jako šance..." řekl jeden z rytířů. Druhý rytíř pokýval hlavou. "V Hlubokých cestách se něco děje... celé sekce které se hemžily splozenci jsou najednou prázdné... nikdo neví proč..." dodal. Templář jen poslouchal...

Tharonn

Posadil sa teda a obrátil svoj zrak na trojicu pri stole. Chcel počkať kým skončia ich rozhovor, hlavne preto že sa nikam neponáhľal, plus načo ich zbytočne nasierať.
"Hooh..." vydýchol potichu. Ich konverzácia bola prekvapivo nadpriemerne zaujímavá. "Hlboké cesty huh... ok, chápem že sa tam asi niečo deje, ale prečo by tam niekto chcel dobrovoľne ísť len preto aby zabíjal Darkspawnov, to fakt nepochopím. Ale na druhej strane... hm... Darkspawni miznú. To fakt môže znamenať len dve veci: Požehnanie alebo totálnu katastrofu."
Každopádne ak si týpci trúfajú na turnaj a na Hlboké cesty, tak z nich budú asi dobrí bodyguardi. Alebo sú len kompletne foolish.

-> Tharonn

Templář si promnul bradku. "Jít do hlubokých cest je šílený nápad... splozenci se dají zabít, to problém není... ale co nákaza?" zeptal se.
Jeden z rytířů odpověděl. "Jistě, je to risk... ale některé dávno opuštěné Thaigy jsou přístupné poprvé od doby, kdy je opustili trpaslíci... splozenci nemají využití pro poklady, které se tam válí... a nemluvím jen o zlatu, všichni slyšeli ten příběh, jak král Maric získal v Hlubokých cestách meč z dračí kosti... takový hračky jsou dneska k nezaplacení! Nemluvím tady o "do konce života máš co jíst" bohatství, spíš o "do konce života si nech jídlo nosit od prostitutky do svého sídla" bohatství... a to za risk stojí..." řekl.

Alloy

Prošla, o překvapeného strážného si nevšímala. Ovšem tři rytíři už by mohl být problém, to si dobře uvědomovala i Alloy. Dívka si sundala kápi, hodila svými blonďatými vlasy a mile se na ně zatvářila. "Zdravím pánové!" začala. Mile se usmívala, musela je nějak přelstít, nebo na něco nachytat, ale byla trochu v nevýhodné pozici. Pak trochu zesmutněla a znovu se na ně podívala. "Vy zde patříte k těm vyšším šéfům? Protože pokud ano, tak na vás mám dvě prosby! Vyměňte své muže, jeden tímhle směrem, ukázala za sebe "Spí!" řekla pobouřeně. "Navíc si nehlídá své povinnosti! Venku před vchodem se strhla rvačka a on stojí jak tvrdé Y!" pokračovala. Byla to naprosto banální lež. Dost možná jí ani nemusela vyjít, ale zkusila to. Ach.. Rytíři, vzpomněla si na své dětství a pohled na rytíře se jí trochu hnusil. Ať tak, či jinak věděla, že obelhat někoho takového je snadné. Ale i tak měla připravenou nějakou výmluvnou odpověď, kdyby se začali moc ptát a další takové podobné věci.